V Amazonii (1/3)
Amazonský prales je asi to nej z celé Jižní Ameriky. Největší tropický prales světa je spojován hlavně s Brazílií, kde se nachází jeho celé dvě třetiny. Další třetinu Amazonie mají rozdělenou státy Venezuela, Peru, Bolívie, Ekvádor a Kolumbie. Samotná řeka Amazonka pramení v Peru a kousek protéká i po hranici mezi Peru a Kolumbií. A v rožku na hranicích mezi Peru, Kolumbií a Brazílií se nachází kolumbijské město Leticia, kam jsme na dva týdny zamířili letadlem z Bogoty.
I když se snažíme omezit cesty letadlem na minimum, neodolali jsme a do Leticie letěli. Kolumbijská Amazonie je dostupná pouze letecky nebo lodí, ale to není úplně jednoduché a trvá to týden, na což jsme neměli čas. Potřebovali jsme totiž zhruba do dvou týdnů vycestovat ze země kvůli vízům. Je to trochu škoda, protože je to určitě dobrodružství samo o sobě.
Při přistávání jsme z okýnka viděli tu obrovskou rozlohu lesa. Zde je Amazonie totální placka, a tak bylo vidět daleko na obzor, a všude byl zelený koberec korun stromů. Ale jako i všude jinde po kontinentu se džungle i zde zmenšuje obrovskou rychlostí.
Te amo Leticia. Foto by Verča
Leticie je relativně malý městečko, který na brazilských hranicích volně přechází do města Tabatinga. Ačkoliv města spojuje v podstatě jen jedna hlavní cesta, díky absenci oficiálních hranic lze snadno přehlídnout, že člověk přešel do jiného státu.
Na hranici třech států. Foto by Pedro
Ve středu města je parčík, kam se každý večer slítá obrovské množství malých zelených papoušků z džungle, kteří si park vybrali jako bezpečné nocoviště. Jsou strašně hlasití a je jich tolik, že jsou slyšet široko daleko. Park je malý, jen s pár stromy, a tak je každá vhodná větev pokryta malými ptáčky. Ale hodně ptáků znamená i hodně hovínek, takže může být nebezpečný jít do středu parku. Proto tuto každodenní událost turisti a místní sledují z okraje parku, kde se jich každý večer sejde spousta.
Palmy v parku obsypané papoušky. Foto by Verča
Je super vidět takovou spoustu ptáků přímo v centru města. Hned první den nás to navnadilo na výlet do džungle. Spousta agentur organizuje několikadenní výlety do Amazonie a my si chtěli vybrat tu nejlepší. Tři dny jsme chodili po městě, abysme našli tu nejzajímavější a nejdobrodružnější tour, co nás vezme do pralesa. Nakonec jsme si vybrali tu, co vypadala nejvíc pochybně (jak jinak) a vyrazili jsme na čtyřdenní nezapomenutelný výlet do džungle.
tip pro budoucí cestovatele: na spoustě turistických míst je kupa agentur, ale člověk po oběhnutí pár kanceláří zjistí, že prodávají úplně to stejné. V Leticii to tak ale nebylo. Skoro na každým místě prodávali jiný druh zájezdu a vyplatilo se jich projít víc a poté udělat informované rozhodnutí. Určitě se dá tour koupit i přes internet, ale nejspíš bude dvakrát tak drahá, než když si ji člověk vybere na místě.
Den před tour jsme se šli podívat do Mundo Amazónico. Je to soukromá rezervace sekundárního tropického lesa, což je znovu nasazený les na místě, kde byl ten původní v minulosti vykácen. V rezervaci jsme si museli koupit nějaký okruh s průvodcem, což bylo sice zajímavý, ale ne úplně to, po čem jsme toužili. Až na konci jsme zjistili, že můžeme jít sami větší okruh lesem (za příplatek) a poprvé jsme se dostali v Amazonii do džungle. Bylo tam hrobové ticho, na pár místech skákali hlasití kotulové a to bylo vše. To bylo poprvé, co jsme tyhle opičky viděli v přírodě.
Jelikož jsme hned po tour chtěli lodí do Iquitosu, což je město v Peru na Amazonce, nejdřív jsme museli na imigrační, získat výstupní razítko z Kolumbie a vstupní razítko do Peru. To byl náš tajný plán, opustit na pár dní Kolumbii, abysme se pak mohli vrátit na nová tříměsíční visa. Jako první jsme museli najít imigrační kancelář. Skoro každých 100 metrů jsme se museli zeptat, kde že to imigrační je, a vždy jsme dostali odpověď: “balsa, balsa!” jenže co to ta balsa je?
Imigrační kancelář na místě, kde by ji asi čekal jen málokdo. Foto by Verča
To je raft. Imigrační je totiž na Amazonce na raftu, na který se chodí po hodně improvizovaným dřevěným mostku, kterému jsem říkala alkohol tester. Jeden špatný krok a člověk šlápne vedle úzkýho prkna, spadne do vody a sežerou ho piraně (asi). Na raftu vedle sebe v okýnkách seděli úředníci z Kolumbie a Peru. Ten první nám dal razítko bez problému, ale ten druhý ne, že mu nefunguje systém a ať to zkusíme v Peru, čili na ostrově na Amazonce Santa Rosa, hned naproti přes řeku. Tak jsme vzali loď a podívali se do “Peru”, jen aby nám řekli, že jim taky nefunguje systém.
Druhý den jsme už razítko získali a vyrazili na výlet. A jaký byl se dozvíte v následujícím blogu. Tak neváhejte a klikejte.